Mlýn, sádky, mléčnice, ...
Spojili jsme dohromady několik budov, které potřebují k provozu vodu. Nacházejí se proto většinou pohromadě na jednom místě v klášterním areálu poblíž hlavního vodního toku, případně uměle vybudovaného kanálu.
Sádky potřebují dostatek čerstvé okysličené vody, protože se v nich přechovávají ryby. V klášteře se jednalo často o zakryté sádky, normální domek. Nám se spíše vybaví několik pravidelných vodních "bazénů" pod otevřeným nebem.
Mléčnice, jak název napovídá, má co do činění s mlékem. Obsahovala nádrž na čerstvě nadojené mléko, které se tu chladilo a dále uchovávalo. (Když se kráva podojí, je mléko teplé a musí se chladit, aby se nezkazilo.)
Mlýn, případně i pila či hamr, potřebují oproti předchozím budovám silný proud vody. Byly proto přímo na hlavním toku. Voda je hnací silou, která roztáčela mlýnské kolo. Klášter mohl vlastnit i více mlýnů rozmístěných na svém panství. Mlel na nich nejen své obilí, ale i poddaní měli povinnost mlít právě na těchto a ne jiných mlýnech. Vyrobená mouka byla hlavně na vlastní spotřebu. Dnes už klášterní mlýny utichly a jen výjimečně se někde dochovala mlýnský kola. Mniši stejně jako my ostatní kupují mouku od větších výrobců.
Stejně tak utichly i pily, které byly nesmírně důležité při stavbách a rekonstrukcích klášterů. Množství dřeva, které se pro takové účely potřebovalo, bylo obrovské. Podlahy, krovy, nábytek, lešení. Pokud jako napřílad v Plasích se navíc zatloukaly dubové kůly do země, aby zpevnily bažinatý terén, mohly se opravdu spotřebovat i tři lesy, jak o tom vypráví tamní pověst.
Dalším důležitým objektem, kde mohl dobře posloužit proud vody, je hamr. Hamr je v podstatě kovárna s velikým kladivem, které se zdvíhalo díky vodnímu kolu.
Zajímavé je využití vodního zdroje pro výrobu elektřiny. Ani v klášterech nebyla neznámou. V 19. století po vynálezu Francisovy turbíny ji pořizovaly do nejednoho kláštera. Příkladem za všechny může být klášter Vyšší Brod. Nedávno nově zrekonstruoval starší vodní elektrárnu patřící klášteru a vyráběný proud dodává i do místní sítě. Tato vodní elektrárna se nenachází přímo v areálu kláštera, ale na Vltavici v jeho blízkosti.
Ani jednu z budov, které využívají vodu jako hnací sílu, nelze chápat jako samostatně stojící budovy s kolem. Jedná se o rozlehlou technickou soustavu, ke které patří i všechny přívodní a odvodní náhony. A také jezy, které uměle zvedají hladinu vody, aby se dosáhlo nezbytného převýšení a tím větší rychlosti vody.