Opat a další hodnostáři kláštera
Nejvyšším představitelům klášterů, které se řídí řeholí sv. Benedikta, se říká opati (lat. abbas = otec). Každý opat je zodpovědný za chod řeholního domu a dodržování všech řádových pravidel. V rámci kláštera představuje nejvyšší autoritu. Jeho rozhodnutí se musejí všichni členové konventu zcela podřizovat. Nemůže ale jednat bezohledně, neboť má myslet na to, že se jednou bude zodpovídat u Posledního soudu.
Opat je hlavou kláštera a jeho zástupcem navenek. V klášteře dříve nebydlel pospolu s ostatními mnichy, ale měl svůj vlastní dům (prelatura). Opati nadřízených neboli mateřských klášterů mají na starosti kromě péče o svůj vlastní konvent i kontrolu klášterů dceřiných. Za jejich správný chod spoluzodpovídají. Opat je volen konventem a svůj úřad vykonává doživotně. Volba probíhá tak, že se všichni s volebním právem sejdou v kapitulní síni a po modlitbě a úvodní promluvě napíší na lístky jméno některého z kandidátů, kterého vybrali. V případě malých konventů volili všichni mniši se složenými sliby, u větších bylo volební právo delegováno na vybranou skupinu volitelů.
Druhý nejvyšší hodnostář kláštera se nazývá převor (lat. prior = přední). Stojí v čele konventu, tedy všech mnichů. Opat se stará víc o vnější záležitosti kláštera než o komunitu a její každodenní záležitosti. Převor je proto opatovým zástupcem. V jeho nepřítomnosti řídí všechny modlitby i jiné činnosti konventu stejně jako světské záležitosti kláštera.
Aby byla zajištěna hladká organizace života v klášteře, existují i další úřady, které bývaly pravidelně obsazovány. Především sklepník (celerář, cellarius), komorník (camerarius) a pokladník (bursarius), kteří odpovídali za ekonomický chod kláštera. Novicmistr pečoval o vzdělání noviců, konfessor o zpovědi, kantor měl na starosti chrámový zpěv. Fortnýř (portarius) kontroloval přístup do kláštera, vestiarius měl na starosti šaty všech klášterních osob.
Pokud je v klášteře málo mnichů, mohou se některé úřady zdvojit, jeden mnich jich tedy zastává víc, ale není to vhodné.