Rasura (holení vousů a stříhání vlasů)
Lidé žijící v klášteře museli společně řešit i zdánlivě obyčejné věci jako je holení vousů a stříhání vlasů. Pravidelné holení a stříhání mnichů bylo v nejstarších obdobích povoleno jen několikrát do roka, a to vždy před největšími církevními svátky. Jinak mniši chodili zarostlí. V pozdějších staletích počet dní, kdy se rasura směla provádět, narůstal a mniši se holili a stříhali častěji. Na konci středověku již nejméně jednou za týden.
Ve středověkých klášterech probíhala rasura následujícím způsobem: nejprve služba v kuchyni ohřála vodu a přinesla ji do kláštera. Pak mniši připravili hřebeny, nůžky, břitvy a brousky a čekali na rozhodnutí opata. Holení a stříhání se nevztahovalo na všechny, ale jen na ty, které opat určil. Vybrané řeholníky ostříhal určený mnich, pak se bratři vzájemně oholili. Předpis pamatuje i na to, jak má úprava vlasů vypadat. Bratři měli mít vlasy ostříhány nad uši a tonzuru ne příliš úzkou.
Tonzura (latinsky ostříhání) znamená oholené nebo ostříhané místo na temeni hlavy. Podle tradice měla odkazovat na Kristovu trnovou korunu. Je symbolickým vyjádřením zřeknutí se světského života a přijetí duchovního stavu. Proto se s ní setkáme u kněží, biskupů i mnichů. Na našich kresbách ji užíváme pro všechny mnichy, aby se snadno odlišili od ostatních postav. A to i přesto, že v dnešních dobách se již tonzura neholí.
Tonzura mohla mít různou podobu, nejčastěji se jednalo o úzký věnec vlasů kolem hlavy, jindy mohlo jít o celou vyholenou hlavu. Dnešní mniši preferují buď zcela oholenou hlavu, nebo nakrátko sestřižené vlasy. Ani u vousů nepanuje jednota. Někteří mniši považují za výraz askeze dlouhý vous, jiní zcela oholenou tvář. Ve středověku se mniši holili, naopak konvrši nosili vousy. Proto se jim říkalo vousatí bratři. Jeptišky nosí vlasy ostříhané nakrátko, schované pod závojem. Pohled na přiměřenou délku vlasů se mění jak v různých kulturách, tak i v různém období. Např. dlouhé vlasy byly ve středověku a ještě dlouho do novověku pro ženy považovány za nedůstojné.